Na Rampě 2022
.....po letech k nám konečně zase zavítal kočovný cirkus německého vydavatele bluesové muziky Thomase Rufa nazvaný Blues Caravan..... je to vždycky dobrá příležitost vidět nové a neokoukané tváře, ze kterých nejspíš brzo budou hvězdy na bluesovém nebi (i když naposledy když jsem to viděl v Chorzówě, tak byli hlavními hvězdami Bernard Allison a Mike Zito, což už v té době rozhodně žádně neokoukané tváře nebyly)..... původně byla ohlášena belgická (byť už léta působící v USA) kytaristka a zpěvačka Ghalia Volt, na kterou jsem se moc těšil, nicméně z jakýchsi důvodů došlo ke změně, ale i tak jsem byl spokojený.... po úvodní písničce, při které se představili všichni, začal set Willa Jacobse, velmi dobrého chicagského kytaristy s hlasem jako zvon, což byla ta nejbluesovější část večera.... přehrál několik standardů jako Got My Mojo Working či Have You Ever Loved a Woman apod. a potom zůstal celou dobu na pódiu, aby svým hlasem a kytarou podpořil následující zpěvačky.... Katie Henry začala u piána, a zkraje to vypadalo na takové ty hezké "holčičí" písničky (něco jako raná Norah Jones), jenomže pak se oblíkla do Telecastera, a rázem jsme byli někde úplně jinde..... no a po přestávce nastoupila Whitney Shay, a to bylo něco, jako když na jeviště vtrhne malé tornádo.... skončili zase všichni společně a pozásluze vytleskaný přídavek začali tradičním spirituálem You Gotta Move.... publikum (ne úplně nejpočetnější, pravda) bylo spokojené, a sami vystupující myslím taky.....