sobota
....sobotní program začal taka klasicky (jako každý den v Šumperku) pozdní snídaní v Koruně, nicméně hrát se začínalo už v jednu (což mi u několikadenního bluesového festivalu přijde jako krok přinejmenším neuvážený, jakkoliv již mnozí v tu dobu měli za sebou projekci báječného Posledního valčíku od Scorseseho), takže času nebylo nazbyt... i tak jsem z úvodního vystoupení tématického odpoledne "Blues není jen kytara" chytil stěží samotný závěr, což mne dost mrzelo, neboť se jednal o tvrdé jádro uskupení Broken Harp, tvořené naším předním dylanologem a odborníkem na to nejdřevnější blues Honzou Sobotkou na mandolínu a jeho synem na akordeon... další byla písničkářka Jana Štromská, doprovázená Dianou Winklerovou na flétnu a hoboj... a na závěr citerista Michal Müller, kterého jsme tady viděli už v roce 1999 (a pak jsem ho viděl třeba v jedné sestavě Mišíkova ČDG), a který na tento v blues vskutku neobvyklý nástroj dokáže zahrát neuvěřitelné věci... po krátké pauzičce na občerstvení už se v nedalekém H klubu chystalo další odpolední překvapení, které výrazným způsobem vyčnívalo z rytmu festivalu... Kill the Dandies! jsem doposud neslyšel, přestože existují už pět let, a sešli se v nich muzikanti, kteří většinou prošli Papalescuovými the Nihilists... líbilo se mi to velmi, ale to lepší teprve mělo přijít... současný projekt francouzského muzikanta Dimi Dero, který se spojil se čtyřmi krásnými dámami s klasickým hudebním vzděláním ve skupině Tulla Larsen... hrají muziku kdesi na pomezí kabaretu a šansonu a je to stejně krásné, jako ty holky... no a pak už byl čas se chystat na finálový večer, který sliboval krmi opravdu lahodnou pro slechy bluesmanovy... ve foyer tentokrát hráli Bluesraiders, vedení Jánem Liteckým-Švédou Jr., kteří byli na Slovensku v roce 2010 vyhlášeni objevem roku... na hlavním pódiu to v zápětí rozjeli jejich krajani, Jerguš Oravec Trio... viděl jsem je už po několikáté, a tohle vystoupení se mi líbilo asi nejvíc... Paula Lamba jsme tady už také dvakrát viděli, ale tentokrát přijel se svým kytaristou Chadem Strentzem a doprovodili ho členové rakouské kapely The Roosevelt Houserockers, se kterými se tady v minulosti seznámil... další na řadě byla Mexičanka Tere Estrada, čímž si festival mohl zapíchnout další špendlík do mapy světa... a pak už to dál gradovalo... Rick Estrin s the Nightcats, ve kterých převzal velení poté, co z nich před rokem odešel Little Charlie, kterého jsme viděli včera... a na závěr Walter "Wolfman" Washington... co víc si přát... tak už jenom na skok k Dřevařům, a pak na kutě, abychom taky zítra vůbec mohli odjet... další skvělej ročník za námi, těšíme se na příští....
